druhy komunikace
KOMUNIKACE
Komunikace = z lat. communicare → sdílet, radit se
communis → společný
►můžeme ji rozdělit do několika druhů podle toho, jaké znaky v ní převládají
1.) VERBÁLNÍ x NEVERBÁLNÍ
verbální = znamená komunikaci prostřednictvím jazyka a řeči
· užívá artikulovanou řeč, tvořenou hláskami, slovy a větami
· je vázána na určitý jazyk
· slovními prostředky argumentujeme, interpretujeme, dotazujeme se a odpovídáme, žádáme a poskytujeme vysvětlení
· čím jsme věcnější, tím více ustupují do pozadí neverbální prostředky
neverbální = je souhrn mimoslovních sdělení, která jsou vědomě nebo nevědomě předávána člověkem k jiné osobě nebo lidem
· mimika – různé výrazy obličeje
· tělesné přiblížení či oddálení
· natočení těla k partnerovi nebo odvrácení, fyzický postoj (sklon hlavy, nakročení)
· přímý dotek – pohlazení, podání ruky, poklepání na rameno
· gestikulace – řeč rukou
· pohledy – přímý pohled, uhýbání očima
· úprava zevnějšku
· paralingvistické znaky (nevážou se přímo na slovo) – plynulost řeči, přeříkávání se, důrazy, melodie …
ÚKOL: Co lze vyčíst z řeči těla? Co znamená pevný stisk ruky, uhýbání pohledem, přešlapování apod…..
2.) SYMETRICKÁ x ASYMETRICKÁ
kritériem v tomto případě je vyváženost či nevyváženost podílu účastníků na průběhu komunikace
asymetrická = situace, kdy nás partner nepustí ke slovu a stále si vede svou, nebo odpovídá rozdílům v sociálním postavení nadřízený – podřízený, odborník – laik, starší, zkušenější – mladší a naivnější, vychovatel – vychovávaný …
► Asymetrie je vyjádřena také tehdy, jestli osoba A vyká osobě B a ta jí tyká. Nebo sedí-li při jednání jedna osoba a druhá stojí.
► Asymetrie je považována za frustrující zejména tehdy, když se slabší partner cítí omezován, blokován a nemůže projevit své nadání, iniciativu apod.
3.) HARMONICKÁ x KONFLIKTNÍ
harmonická = v jejím průběhu dospívají osoby k souladu zájmů, k uspokojení potřeb, které se vztahem spojují
konfliktní = při ní dochází k disharmoniím a rozepřím, které se vyhrocují, takže narůstá nespokojenost se vztahem, hrozí jeho rozpad, zhroucení některých členů, frustrace, vzájemné napadení …
4.) SOUTĚŽIVÁ (kompetetivní) x SPOLUPRACUJÍCÍ (kooperující)
soutěživá = jde o překonání jednoho partnera druhým, o prokázání toho, kdo je lepší, výkonnější, zdatnější, zde ale hrají významnou roli pravidla, kterými se členové vztahu řídí, narušením těchto pravidel vzniká komunikace konfliktní
spolupracující = jde o rozdělení úkonů odpovídající společnému záměru, vycházení si vstříc, poskytování vzájemné pomoci
5.) FORMÁLNÍ x NEFORMÁLNÍ
formální = ustupují zde city, komunikace se děje v zájmu něčeho, neřeší vztahy mezi „mnou a tebou“, jde o úkol, jaký řeší (lékaři a sestry při operaci)
neformální = zde partneři komunikují převážně na základě osobních hledisek a zájmů, citů, obdivu, soucitu …
ŘEČ TĚLA:
Řeč těla je nádherná věc. Podle toho jak člověk stojí, jak se pohybuje, jak gestikuluje, ale i podle toho jak člověk dýchá můžete poznat v jakém je rozpoložení či co se mu honí hlavou. Tím, že umíte z řeči těla vyčíst náladu můžete se svému konverzačnímu partnerovi přizpůsobit… (např. včas ukončit rozhovor nebo změnit téma). Tím se stáváte ve společnosti oblíbenější.
Řeč těla tvoří převážnou většinu naší komunikace, určité postoje a gesta něco znamenají spolu s tónem, výškou, hlasitostí hlasu a slovy tvoří komunikaci. Tento celek si mozek vezme a udělá z toho určitý pocit.
OSOBNÍ PROSTOR
Kde a jak být - hodně napoví vzdálenost, kterou k sobě dva lidé zaujmou.
► veřejný prostor ® máme-li například při přednášce hovořit k větší skupině lidí, automaticky se od nich postavíme dál 210 – 370 centimetrů
► společenský prostor ® při společenském styku s cizími lidmi, dejme tomu na večírku se snažíme držet vzdálenost 120 – 210 centimetrů
► osobní prostor® od známých lidí nás obvykle odděluje 45 až 90 centimetrů.
► intimní prostor ® do vzdálenosti 15 až 45 centimetrů si pustíme jen ty opravdu nejbližší – pokud na ně zrovna nejsme naštvaní
Podání ruky a další tělesné kontakty
K základním prostředkům řeči těla, které nás doprovázejí dnes a denně, patří podání ruky. Jedním z důvodů, proč si prý lidé začali podávat ruce, byl zvyk předků ukázat, že nemají zbraň. Informace při tomto úkonu získáváme nejen ze síly stisku, ale také ze vzhledu ruky, zda je ruka měkká a jemná, dále ze stupně suchosti či vlhkosti a samozřejmě ze stylu uchopení a délky trvání tohoto kontaktu, jehož délka má být průměrně pět sekund.
►Pokud dlaň směřuje dolů, jedná se o dominantní stisk, který vyjadřuje úmysl vedení. Naopak dlaň směřující nahoru vyjadřuje ochotu se podřídit. Při tzv. spojeneckém stylu stisku, který dává najevo rovnost, je dlaň v kolmé poloze.
►Levá ruka na paži partnera se pokládá při zesílení dojmu srdečnosti a snahy porozumět. Uchopení za zápěstí se užívá pouze ve styku s osobami ve vřelých vztazích.
O čem nás informuje natočení těla
►postavení chodidel ® zastavíte-li známého a on s vámi prohodí jen pár slov, aniž by se k vám obrátil tělem, rozhodně nemá zájem o rozvíjení další konverzace
►těla v pravém úhlu ® pokud si dva stojící lidé nezávazně povídají, většinou jsou jejich těla v pravém úhlu, takže stojí na pomyslném trojúhelníku, jehož jeden vrchol čeká možná právě na vás
►otočení hlavy® když se k vám ostatní otočí pouze hlavami, je vhodné prohodit společenskou frázi a pod nějakou záminkou se rychle vzdálit
►obráceni čelem ® rozhodně není radno snažit se vklínit mezi lidi, kteří jsou k sobě obráceni čelem a dávají tak jasně najevo, že si vystačí.
Nesouhlas vyjádřený mimikou a pohyby
►Mluvíte-li k větší skupině a někdo si náhle začne obírat oděv od pomyslného smítka, máte před sebou odpůrce svých názorů. Zkuste tohoto člověka vtáhnout do diskuse přímým dotazem doprovázeným vstřícným gestem – otevřenými dlaněmi směrem k němu.
►Sklopená hlava je náznakem nesouhlasu.
►Zkřížené paže také znamenají odmítavý postoj k řečníkovi, nebo tomu co říká.
►Překřížené nohy a založené ruce u sedících lidí často svědčí o velké nelibosti.
►Podepře-li si posluchač bradu se vztyčeným ukazováčkem, vypadá sice pozorně a zaujatě, nicméně se brzy vytasí s kritikou. Při hovoru s jedním člověkem se můžeme pokusit prolomit jeho obrannou bariéru třeba tím, že mu podáme nějaké písemné podklady. Dokud má totiž zkřížené paže, je zbytečné pokračovat ve vršení argumentů.
►Překřížené paže a zaťaté pěsti, nenechte se ošálit sladkým úsměvem, tohle je nepřítel.
►Překřížené pěsti s palci směrem vzhůru, počítejte s tím, že si z vás nic nedělá a je přesvědčen, že vás strčí do kapsy.
Kdo je kdo – signály vysílané rukama
►Arogantní člověk strká ruce do kapes tak, aby vyčuhovaly palce.
►Vstřícný člověk je nechá s otevřenými dlaněmi ležet podél těla.
►Sebevědomý člověk „přebytečné“ ruce spojí za zády (odhalí tak hruď a krk).
►Nejistému se ruce většinou samy položí před hrudníkem.
Ten, kdo už význam těchto gest zná, je mnohdy zkouší maskovat pomocí různých pohybů. Upravuje si manžety, tře zápěstí, rovná hodinky nebo náramek.
Otrlý lhář se k vám postaví čelem, vytrvale vám hledí do očí a na jeho rukou není nic nápadného.
Prstoklad - jak hovoří naše prsty
►Ukazováček je prstem karatelským.
►Palec signalizuje dominanci. Poukázání palcem značí neúctu a pohrdání. ►Kdykoliv někdo hovoří o skromnosti a o tom, že si není jist, zkontrolujte jeho palce. Pokud se hry gest účastní, můžeme mít jistotu, že tichošlápek svou plachost jenom hraje. Nadřazenost se dá také s jistotou předpokládat u člověka, jemuž z kapes vykukují jen palce, a ještě se pohupuje na špičkách.
Znaky neverbálního lhaní
►Malé děti si většinou při lži zakrývají ústa, jako by chtěly nepravdivá slova zastavit.
►Nezkušený dospělý alespoň zvedne ruku k ústům nebo zakryje toto gesto tím, že se dotkne nosu.
►Za znaky neverbálního lhaní se považuje také natáčení k adresátovi bokem, vyhýbání se zrakovému kontaktu a neobvyklou koordinaci obou rukou, které se najednou začnou něčím zabývat.
Technika k navození příjemné atmosféry
Vyvarujeme se všech nepřátelských a obranných gest a nenápadně se snažíme dělat to, co osoba, na níž nám záleží. Jestliže však používá agresivní a obranné signály, snažíme se je „prorazit“ nějakým vstřícným gestem.
Ukončení rozhovoru
Jsou lidé, kteří si melou svou i půl hodiny poté, co jsme jim již opakovaně naznačili, že máme na práci něco jiného. Znalec řeči těla zachytí signály konce rozhovoru dřív, než jsou verbálně sděleny.
Většinou je pozná podle náhlých změn v držení těla nebo v gestikulaci.
Člověk, který se během hovoru opíral o židli, se předkloní, dá ruce na kolena nebo uchopí okraj sedadla, kuřák náhle s výraznějším gestem típne nedokouřenou cigaretu, ten, kdo s námi do této chvíle stál buď v úhlu 90 stupňů, nebo tváří v tvář, natočí své tělo a ukročí směrem od nás.
Po ignorování takových signálů se často změní i výraz obličeje a v hlase se může objevit netrpělivost
Jak se chovat při přijímacím pohovoru do zaměstnání?
Čím lépe budete na interview připraveni, tím klidnější, přirozenější a vyrovnanější budete. Čím klidnější budete, tím lépe zapůsobíte. Čím lépe budete působit, tím větší šanci budete mít k získání nového zaměstnání. Nyní jste ve fázi výběrového řízení, kdy jste byli osloveni personalistou a vás čeká pracovní pohovor.
Jak se připravit na pracovní pohovor
Jedna z důležitých věcí při hledání zaměstnání je dobře absolvovaný pohovor. Je dobré být před schůzkou s potenciálním zaměstnavatelem dobře připraven.
Před vlastní návštěvou je nutná řádná znalost činnosti budoucího zaměstnavatele, čím se daná společnost zabývá a jaké přednosti má ve srovnání s konkurencí.
I vy si připravte otázky, které by se převážně měly týkat pracovní pozice, o kterou se ucházíte, např. jaké jsou nároky na tuto pozici, proč je pozice volná, pracovní doba, druh pracovní smlouvy, plat a různé benefity.
Vždy mluvte pravdu
Pokud chcete ve výběrovém řízení uspět, mluvte vždy pravdu a buďte upřímní. Na jakékoliv nepravdivé informace se během pohovoru a ověřování referencí stejně přijde.
Jak se chovat?
Na pracovním pohovoru se snažte chovat vyrovnaně a odpovídejte klidně na všechny otázky, které dostanete. Vyzdvihněte Vaše klady a vysvětlete, v čem jste dobří. Můžete uvést důvody, proč jste si právě vybrali tuto společnost, jaká je Vaše představa o práci v novém místě. Jaké jsou Vaše pracovní cíle a čeho chcete v práci dosáhnout.
Co na sebe?
Na pracovní pohovor byste měli přijít oblečeni odpovídajícím způsobem. Ucházíte-li se o manažerskou nebo obchodní pozici, je vhodnější přijít oblečen v obleku, kostýmku nebo v jiném elegantním oblečení. Pokud se ucházíte o pozici například strojníka nebo prodavačky, není nutné klást na oblečení až takový důraz, nicméně i v takovém případě byste měli přijít v čistém oblečení a upravení.
Přijďte včas!
Dochvilnost je předností králů a to platí i v tomto případě. Je důležité přijít na přesně určený čas, proto je vhodné nastudovat si cestu, ať zbytečně nebloudíte. Pokud byste se i přesto zdrželi, je důležité mít u sebe kontakt na firmu, do které jdete a telefonicky upozornit na možné zpoždění.
Základy etikety
Při vlastním jednání byste měli vycházet z toho, že potenciální zaměstnavatel je při pohovoru společensky významnější osobou. Podání ruky tedy nabízí jako první on, sednout byste si měli až na vyzvání. Při jednání byste však neměli působit submisivně, chovejte se a hovořte sebevědomě, nikoliv však arogantně.
Nová velká kniha etikety, Ladislav Špaček, str. 159 - 161
